Kostel v mlze /
Soubor textů českého básníka zahrnuje především existenciální témata, formálně nejčastěji zpracovaná veršem v prozodickém tvaru.
Uloženo v:
Hlavní autor: | |
---|---|
Médium: | E-kniha |
Jazyk: | Czech |
Vydáno: |
Praha :
Městská knihovna v Praze : Cherm,
2017
|
Vydání: | V MKP 1. vydání, v nakladatelství Cherm 2. vydání (1. elektronické vydání) |
Edice: | E-knihovna
|
On-line přístup: | Odkaz na plný text epub prc Obálka |
Tagy: |
Přidat tag
Žádné tagy, Buďte první, kdo otaguje tento záznam!
|
Obsah:
- Listopad 1987
- Seškrábaný obraz...
- Ubitá slova...
- V prohlubni času
- Pach dávné mlhy...
- Březen 1988
- A pak jsem také bojoval s časem...
- Bolest, která nedrží pohromadě...
- Jisté jámy a průseky
- Tlak bolavých čar...
- Podzim 1988
- Postavy zůstávají opomenuté v ulicích...
- Zůstává jen marnivý nesoulad...
- Pomalu posouvám prsty po desce stolu...
- Šedá barva pozdějších let...
- Bál jsem se pomalu se zavírajících dveří...
- Nechci to...
- Černé pokoje někde tam...
- Najednou být někde mimo posedlost...
- Tlak černých čar
- Prsty před tvář...
- Černá košile, tma, unylá hudba...
- Atmosféra nočního bytu...
- Žiji v napětí...
- Čas této hodiny je úmorný...
- Vychází ze mne jen jakýsi vnitřní hlas...
- Chybění dnů, měsíců...
- Září 1991
- Listopad 1991
- Mléčná šeď
- Stále ve mně zůstává to dosti neznatelné chrčení...
- Vše zůstává v rovině mlčení...
- Už není možné...
- Jako bych neměl tvář...
- Pak už stačilo jen sklonit hlavu...
- Vždycky je to jen neúčastný cizí hlas...
- Malátné pokoje
- Červený šrám světla...
- Jsem tam, jdu ve stejných stopách...
- Už nepotřebuji hodiny navíc...
- On, který by mohl být mnou
- Zappe
- Nepropustná mlha, která mne obestírá...
- Bílá propast, která ukrývá týdny a měsíce života...
- Celá léta jsem procházel tím městem...
- Jako bych rekonstruoval vlastní život...
- Dopátráváš se paměti...
- Ticho, které má zas jen vyčítavou tvář...
- Přebývám v jakýchsi "kasárnách"...
- Dva večery v horečnatém městě
- Možná nakonec to jediné co zbývá, je psát...
- Jak vrátit čas uplynulých tří měsíců...
- Přidávání dnů
- Rmutné děje...
- Procházíš dvěma prázdnými pokoji...
- Dny jsou jako cáry roztrhané větrem...
- Mluvím o návratech...
- A pak sedět v prázdném bytě...
- Vracíš se do toho města vždy s přemírou slov...
- A pak řekneš šest let...
- A pak se, ale o několik hodin později, vidím...
- Vlastní pokoj
- Jsi v pokoji obklíčen slovy...
- Noc ukrajuje nudu, pozdní lítost...
- Jen jisté tónování šedi...
- Nulový bod
- Tvé horké studené tělo zbrocené potem...
- Před Tvým probuzením...
- Projít subjektivní krajinou...
- Všechno jízlivé se pomalu vytrácí...
- Ten divný prstoklad...
- To ticho už nám asi zůstane přisouzeno...
- Rozchod v nehybném městě...
- Zasahuje mne pláč hnědi rozvráceného města...
- Postupně se vzdaluji představě sama sebe...
- Zatarasím si cestu ke slovům...
- To, co tě zraňuje...
- Přibližoval jsem se pomalu k jejímu bílému nahému tělu...
- Náhle
- Záznam, ne jen zanikající obraz
- Vlaky, nyní rozumíme míjení...
- Teď strnulost
- Upřený pohled teď značí...
- Bolestné setrvávání věcí...
- Čekání na detail...
- Nikdy už ze sebe neshodíš tu děsivou tvář přejemnělosti...
- To mimovolné nanášení "barev"...
- Jemné povrchy připomínající hlazení...
- Díváš se jakoby zezdola...
- Vědomě lžeš...
- Udaná adresa...
- Šero prosincového odpoledne
- Lidé se dotýkají špinavých parapetů v mezipatrech...
- Jen třívteřinový výsek...
- Zatuchlý příval slov...
- Zkroucené prsty, do toho promluva od vedlejšího stolu...
- Unikám stejnosti...
- Pojmenovat jistou zlobu...
- Domovy, které jsou roztříštěné...
- Hlas, který po několik týdnů v tobě vůbec není...
- Ještě tam je...
- Jako by prvek neustálého zamazávání...
- Hlava zvrácená dozadu...
- To ticho pak už nezná jakýkoliv soucit...
- Všechno je tak vratké...
- Tunel, pak podivné zákoutí...
- Odsouzen k nehybnosti...
- Listopad 2007
- Podobné úklony hlavou "ano", "prosím", "tak"...
- Nakonec to budou jen bílá místa...
- Šedá plocha náměstí se pojí s deštěm...
- Bílá mlha
- Kostel v mlze